Tescoma magazín 03 / 2018

Máte čas cílové destinace alespoň trochu poznat? V naprosté většině případů jen jejich letiště. Letadlo je pracovní nástroj a jeho provoz je velmi drahý. Jakékoliv zbytečné prostoje letadel a kvali- fikovaných posádek jsou nesmírně neekonomické. Plánování jejich provozu musí být maximálně efektivní, samozřejmě s ohledem na letové normy posádek a plány předepsaných technických kontrol a revizí strojů. Letadlo odstavené v hangáru nic nevydělává, ale i tehdy za něj musíme platit leasing, pojištění, parkovací poplatky a další náklady. Na krátkých linkách po Evropě tedy na letištích přistaneme, cestující vystoupí, nakladači jim vyloží zavazadla, připravíme se na zpáteční let, provedeme předletovou kontrolu letadla (tzv. walk-around), dotankujeme palivo, nakladači naloží zavazadla nových cestujících případně cargo zásilky, nastoupí cestující a jsme připraveni na odlet zpět. To trvá zhruba 40–45 minut. Jedinou delší zastávku máme teď v Rijádu nebo Soulu, tam setrváme mezi příletem a odletem den. Ve většině případů létáme tzv. na otočku a po příletu do Prahy pak pokračujeme ještě na další lince. Jak dlouho se do Soulu letí? V závislosti na síle a směru větru zhruba 11 hodin, během kterých musíme neustále komunikovat s ří- zeními letového provozu, reagovat na jejich příka- zy, sledovat přístroje, chod letadla, vyhodnocovat počasí po trati či na záložních letištích a operativně řešit vzniklé situace. I přesto, že během letu máme možnost krátce odpočívat, po 11 hodinách ve službě potřebujeme čas na regeneraci. Stihnete se někam podívat alespoň tam? Obvykle ano. Nejprve jdeme ale spát, což není kvůli sedmihodinovému časovému posunu tak jednoduché. Ale dá se na to zvyknout. No a pak si s kolegy zajdeme na něco dobrého. Máme tam oblíbenou čtvrť, kam chodíme na vynikající místní speciality, vždy se těším na kimchi (pikantní korejská specialita z kvašené zeleniny) a jídla z mořských plodů. „...pokud létání milujete, jděte za svým snem.“

Stravování pilotů v letadle má ale přísná pravidla. Prozradíte nám jaká? Z bezpečnostních důvodů si piloti nemohou dát, tedy alespoň v ČSA tomu tak je, oba stejné jídlo. Navíc by měli jíst s časovým odstupem. To proto, aby byl alespoň jeden pilot schopen letadlo řídit, kdyby bylo jídlo jakkoli závadné a dostavily se zdravotní potíže. Berete si s sebou do letadla nějakou oblíbenou dobrotu? Vždy si s sebou beru nakrájenou zeleninu nebo ovoce, které ujídám v průběhu letu. Proč jídlo v letadle chutná tak nějak jinak? Kombinace faktorů, které na nás během letu půso- bí, může mít vliv na to, jak na palubě vnímáme chuť jídel i nápojů. Klimatizace, která vysušuje sliznice, nižší tlak v kabině, než na jaký jsme zvyklí na zemi (poznámka: tlak v kabině dopravního letadla je zhruba na stejné úrovni jako ve výšce 2000 metrů nad mořem), nezvyklé zvuky a u někoho také stres způsobují, že lidské vnímaní zejména slané a sladké chuti je na palubě letadla potlačeno. Dle různých zdrojů to může být individuálně až o 30 % ve srovnání s běžnou klidovou situací na zemi. Z to- hoto důvodu se může stát, že jídla (nejen ta, která jsou nabízena na palubě, ale i občerstvení, které si cestující s sebou berou na palubu) mohou během letu chutnat méně výrazně. Při přípravě jídel s tím- to jevem počítáme a na palubu připravujeme jídla, která jsou výrazněji dochucena např. kořením, by- linkami, chuť jídel zvýrazňují také zázvor, česnek, kari nebo rajčatová šťáva či rajčatový koncentrát. Jsou některé suroviny pro přípravu palubní stravy vysloveně nevhodné? Určité suroviny se v palubní stravě nepoužívají kvůli tomu, že za letu je uvnitř letadla nižší tlak, než na jaký jsme zvyklí běžně na zemi. Například celá cherry rajčata v teplých jídlech, která po ohřátí do- slova „explodují“. Pokud cherry rajčata podáváme, třeba v salátech, jsou vždy nakrájená. Když v letadle otevřete smetanku do kávy, tak se obvykle polijete, protože je pod tlakem. Tím, že je tlak v kabině nižší než uvnitř smetanky, vystříkne obsah s mnohem větší intenzitou než na zemi. Ze stejných důvodů jsou i sáčky s oříšky a čipsy při letu více nafouklé.

K povinnostem pilota patří obejít a zkontrolovat letadlo před každým startem.

Není časté střídání prostředí ve vzduchu a na zemi vyčerpávající?

Určitě je to únavné. Navíc vzhledem k přetlaku v kabině tělo vždy mírně oteče, nafouknete se. Po přistání na zem zase splaskne. I proto se pasažérům doporučuje zejména na delší cesty volné oblečení… Posádky se snaží tyto neustálé a pro tělo náročné změny kompenzovat pohybem. Já ráda jezdím na kole, s kamarádkami vyrážíme každý rok do nějaké destinace. Loni jsme si projely malý ostrov Bornholm. Jste raději ve vzduchu než na zemi? Obojí má něco do sebe. Být na zemi se svou rodi- nou a přáteli, i to, když letím mezi mraky a pozoruji souhvězdí kolem sebe, to je opravdu nádhera… Kolik máte aktuálně nalétáno? Skoro 15 tisíc letových hodin. Za rok je to tak 700, 800, někdy i 900 hodin. Měla jste někdy během letu strach? Strach ne. Ale obrovský respekt pociťuji vždy, protože je to velká odpovědnost jak za cestující, tak i za samotné letadlo. Zažila jste někdy na palubě nějaké drama? Naštěstí nezažila, ale v průběhu každého letu musí- me s touto variantou pořád počítat. Ostatně řešení různých nestandardních situací, např. poruchu nebo požár motoru apod. procvičujeme na letovém simulátoru během pravidelných opakovacích výcviků. Ve skutečném provozu pak štěstí přeje připraveným a pozorným. Během celého letu proto kromě jiného vyhodnocujeme aktuální stav na nej- bližších záložních letištích pro případné nouzové přistání. Musíme mít jasno, která ranvej je dosta- tečně dlouhá, a jaké jsou její brzdící účinky, aby na ní konkrétní typ letadla s konkrétní hmotností dokázal bezpečně přistát a zabrzdit. Hmotnost letadla se totiž v průběhu letu významně mění. Třeba v případě našich letů mezi Prahou a Soulem Airbusem A330 má letadlo spotřebu zhruba 6 tun paliva na hodinu, jeho celková startovací hmotnost je 230 tun a přistávací zhruba 154 tun. Maximální přistávací hmotnost je ale 185 tun. Je tak důležité mít v každém momentu připraveno operativní řešení pro případný stav nouze. Máte létací sny? Občas. Někdy nádherné, ale občas i chmurné.

Existuje něco, co nesmí pilot během letu z bezpečnostních důvodů jíst či pít?

V žádném případě nemůže požít nejen během letu, ale ani několik hodin před ním žádný alko- hol či jiné návykové látky, na to jsou důsledné namátkové kontroly. Pochopitelně nesmí užívat žádné léky ovlivňující pozornost.

Ty se ale užívají i na některé běžné nemoci…

Ano, ale pokud má pilot třeba jen silnou rýmu, volí pracovní neschopnost. To proto, že v letadle ve výšce 10 km nad zemí tělo funguje trochu jinak a ušní bubínky, dutiny a potažmo celá hlava při rýmě bolí mnohem více než na zemi. Je to natolik nepříjemné, že to ovlivňuje soustředění. A to si žádný pilot nedovolí riskovat. Po- kud má pilot brát nějaký lék delší dobu nebo trvale, musí být jeho užívání vždy schváleno leteckým lékařem.

Existuje nějaká univerzální rada pro ty, kteří se létat bojí?

Letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek. Pravděpodobnost nehody na pozemních komu- nikacích (v autě, autobuse, na motocyklu či kole)

Do vstupního ústrojí motoru se u Airbusu A319 pohodlně vejde celá pilotka…

30