Table of Contents Table of Contents
Previous Page  56 / 68 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 56 / 68 Next Page
Page Background

sluha mé kolegyně, která je vedla ve sportov-

ním duchu, ale je pravda, že jsme měly

přirozenou autoritu. Takže to byla velká satis-

fakce. Taky jsem vždycky po hodinách snědla

dva talíře jídla.

V horách vytráví...

Vyhovovalo mi, že škola je umístěná v horách.

Jsem spíš ranní ptáče, ráno jsem vstala v šest

a každý den jsem si vyšla ven. Postupně výš

a výš, až jsem byla opravdu už hodně vysoko,

na patnáct minut jsem si sedla tam, kam jsem

vylezla, a srovnávala myšlenky. A to se mi líbi-

lo. Nikde nikdo nebyl, vycházelo slunce… Bavi-

lo by mě mít za barákem takový kopec, abych

si každý den mohla všechno urovnat v hlavě.

Byly to pro mě takové motivační chvilky.

Na čem teď vlastně pracujete?

Točím reklamu, natáčím dva seriály, zase začí-

ná Ordinace, křtím knížku Dalajlámova kočka

a chtěla jsem ještě odjet na chvíli do Liberce,

chodit po Jizerkách.

Vy jste byla v Liberci v prvním angažmá, stále

tam vystupujete, vazby přetrvávají?

Mám tam vlastně takovou svoji druhou rodinu

a taky je tam za barákem ten kopec. Takže

hned můžu vyběhnout nahoru. A hlavně je to

lesem, což je výhoda, protože Ladak je celý ka-

menný. Když jsme naopak jeli přes Kašmír,

byla to asi nejkrásnější příroda, jakou jsem kdy

viděla. Dokonce jsem tam zahlédla, jak se pa-

sou divocí koně. Bohužel jsou tam všude vojáci,

ale příroda je úžasná.

Ale hory dají zabrat. Vy jste díky jogínské prů-

pravě asi kondici řešit nemusela, že?

To ne, ale jako máma jsem vlastně neustále hlí-

dala, aby dceři nebylo špatně. Nebo když jsme

jeli právě přes Kašmír, tak to bylo hodně napí-

navé. Tři kilometry spád, dole napadané vraky,

prašná cesta, staré auto, osm pasažérů a řidič

muslim o ramadánu, který se ani nenapil. To

jsem měla strach. Užívala jsem si to, ale pořád

jsem to zároveň jistila svou energií, aby bylo

všechno v pořádku.

Říkala jste, že jste si v horách jídlo i přidávala.

Sama se zabýváte zdravou výživou. Jak vám

tedy chutnalo?

V Lehu bylo všechno. Výborné freše z limet,

melounů, cokoli, nač jste si vzpomněla včetně

evropské kuchyně. Ochutnala jsem i jejich ti-

betské taštičky momo. V Dillí jsem se bála, tak

jsem z hygienických důvodů zase zůstala raději

na suché rýži, sušenkách a banánech, naštěstí

jsem měla slivovici. A ve škole v té vesnici v ho-

rách bylo každý den to samé. Ráno placka nebo

toasty, vajíčka a džem, co neviděl ovoce. K obě-

du pak rýže, omáčka s čočkou nebo fazolemi,

salát a brambory. A zas – rýže, brambory. A to

bylo pořád. Samé sacharidy. Ale já měla takový

hlad, že jsem si dávala dvakrát. Kdybych takhle

jedla doma, děsně přiberu, ale tam nic.

Jak jste se vlastně dostala k racionální výživě?

Moje první láska, kluk, se kterým jsem chodila,

se zabýval cvičením a zdravou stravou. Navíc

se mu líbily fitnessky. Ne hubené modelky, ani

namakané kulturistky, ale fitnessky s vypraco-

vanou ženskou postavou. A já jsem si přála vy-

padat jako ony... A pak se můj jídelníček roz-

hodně změnil praktikováním jógy.

Takže jak se běžně stravujete?

No rýže a brambory... (smích). Občas kuskus.

Ale jím normálně. Když jsem sama, tak si dě-

lám lehká jídla, tuňáka se zeleninou, polévky

miluju. Nakoupím si zeleninu a pak z toho něco

uvařím. Naučila jsem se dýňovou polévku,

řepu, pórek. K tomu musím mít olivy, dobrý

olej, semínka včetně konopného, musím mít

sýr, parmazán, smetanu a sušená rajčata.

A z toho vždycky něco uklohním. Maso vařím

spíš manželovi, to taky umím. Sofinka miluje

řízek, muž smažený sýr. Dělám i omáčky,

umím třeba moc dobrou rajskou. A k snídani

miluju celozrnný rohlík a žervé. To mám skoro

každý den. Taky mi zachutnala pohanka,

té sním celý hrnec.

Pečete?

Hlavně chleba. Bez pekárny, normálně v trou-

bě, dávám tam rozmarýn, často olivy a je výteč-

ný. To jsem se inspirovala u Paula. A mám

na to od Tescomy moc prima podložku. Vlast-

ně ještě používám mixér a mamince jsem kou-

pila zabarvovací varnou konvici. Ale raději va-

řím, než peču. A vůbec nejraději cvičím.

Nenapadlo vás učit jógu i profesně?

Zatím nechci, i když mi to už jogín v Ladakhu

doporučoval. Kdybych učila, tak si to sama ne-

užiju a navíc bych tomu musela věnovat dvoj-

násobek času, což si v současné době nemůžu

dovolit. Ale uvidím. Moje povolání je nejisté,

jsem odkázaná na to, kdo mne osloví, takže ve-

56 |

Tescoma magazín

rozhovor

Na pivu jsem

vyrostla, ale

mnohem raději

si dám víno.

To miluju!

V létě si dám

bílé, v zimě

červené

a příjemné

je prosecco.