Tescoma magazín 03/2014
news
„Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte nejdříve sebe.“
Střípky osobních vzpomínek JUDr. Stanislava Knotka
Tomáš Baťa jr.
S panem Tomášem Baťou jsem se poprvé setkal někdy počátkem roku 1992 v pro- storách právě budovaného sídla společ- nosti Baťa v Dlouhé ulici ve Zlíně. Jeho osob- nost byla nepřehlédnutelná. Nejen s ohledem na zářící bílé vlasy působil na mě jako slunce, vyzařující zvláštní atmosféru, plnou pracovního nasazení a odhodlání. Přestože v té době byly prioritou otázky zajištění výroby a obchodu a nikoliv právní, věnoval mi čas. Naše spolu- práce se postupně rozšiřovala a mohutněla, jako když z právě zasazeného stromku roste pořádný strom. Byl mně celoživotním učite- lem. Kdykoliv jsem mu předkládal jakékoliv návrhy na řešení, neopomenul namítnout: „A proč by druhá strana měla akceptovat prá- vě toto řešení, proč by na to měla přistoupit?“ Vedl mě tak k přemýšlení nad problémy z více úhlů pohledu, což se mně mnohokrát osvědči- lo. Stejně tak jsem u každého nového projektu mohl čekat otázku: „Kdo budou vaši zákazní- ci?“ Vedl své spolupracovníky k tomu, že pro- jekty mají šanci na úspěch jen tehdy, jsou-li zajímavé pro cílovou skupinu. Byl ve spoluprá- ci náročný, neznal profesní hranice a ptal se pravidelně na všechno možné. Nesnášel, když si člověk vymýšlel, respektoval však, že nikdo nemůže vědět vše. Přestože byl tvrdým podni- katelem, dbal celý život na etiku a slušnost v podnikání a bytostně nesnášel jakýkoliv Miloval věcnou debatu u stolu; neustále podně- coval přítomné, aby hledali nová a nová řešení v projednávané věci. Označil bych jej za otce brainstormingu. Ovšem běda, když se debata stočila pro něho nepříjemným směrem, kam nechtěl, kde si to nepřál – dal to ihned najevo. Decentně, ale jednoznačně. Běda, když to zaní- cený diskutér nepochopil. V tu chvíli neváhal šlendrián a zvláště pak korupci. Otec brainstormingu
debatu definitivně utnout. Dokázal se však k nepříjemnému tématu po čase znovu vrátit, tentokrát z jím připravené pozice a strany. Skvělý řečník Byla radost pozorovat ho při jakémkoliv proje- vu. Nikdy si žádnou řeč nepsal, vždy vystupoval spatra, třebaže mě čas od času požádal o struč- nou přípravu, obsahující základní teze sdělení. Zpravidla mírně rozkročen, s jednou rukou v kapse, dokázal vždy zaujmout posluchače jak slovy, obsahem, tak i mimikou a gesty. Měl schopnost odlehčit vážné situace. Když byla v rekonstruované budově zlínského mrakodrapu odhalována busta jeho otci, doprovázela událost slavnostní, oficiální a na jeho vkus příliš vážná atmosféra. Proběhly zdravice významných poli- tických představitelů kraje a hutná nálada by se dala krájet. V tu chvíli požádal neformálně o slo- vo: „Víte, chtěl bych vás, jak tady stojíte, o něco požádat. Nemohli byste mně, vzhledem k mému úctyhodnému věku, už konečně přestat říkat Tomáš Baťa junior?“ V tu chvíli spadla z přítom- ných veškerá oficialita a náramně se bavili, bylo veselo, což on měl moc rád. Konec obuvnictví ve Zlíně S bolestí sledoval, jak ve Zlíně umírá obuvnický průmysl, věděl, že je to nezvratný proces. Ne- smutnil nostalgicky, naopak od počátku burco- val, že nahradit jej lze jen investicí do vzdělání, vybudováním univerzity, protože jen vzděláním a vzdělaností můžeme konkurovat světu. Proto tak usilovně podporoval zlínskou univerzitu, a to až do své smrti. Byl přesvědčen, že moder- ní prototyp podniku musí vycházet z české chytrosti. Když poprvé navštívil TESCOMU, objevil v ní realizaci jeho prototypu. Vlastní design, vlastní vývoj a výroba v zahraničí, to bylo to, co oceňoval a dával za vzor. Měl mezinárodní nadhled, založený na boha-
Bata-Blyth Rosemarie a Bata-Pignal Monica v TESCOMĚ v roce 2011
44 | Tescoma magazín
Made with FlippingBook