Tescoma magazín 01 / 2019

na cestách

Po stopách

Krále Šumavy

Jana Vybíralová , redaktorka TESCOMA Magazínu

Jsou to už tři roky, co jsem bloudila prstem po mapě a přemýšlela, který kout naší republiky jsem ještě neprozkoumala. O Šumavě básnil z okruhu mých známých snad každý, kdo tam byl. Nejvyšší čas, abych tedy vyrazila i já. Od té doby je Šumava mou srdcovou záležitostí, místem, kam se vždy budu ráda vracet. A protože stojí opravdu za to, podělím se s vámi o svůj cestovní deník. Třeba vás naláká na dovolenou, která vás chytí za srdce stejně jako mě. 1. den – Jak jsem se zamilovala

Z Borové Lady se pak vydávám pěšky po asfal- tové cyklostezce na Knížecí Pláně. Cestou si pročítám informační tabule o pohnuté historii zdejšího pohraničí i neslavné železné oponě. Nečte se to lehce, ale i to je Šumava. Jednou podmanivě krásná, jindy podivně teskná. 3. den – Kvilda a tak dál... Teď už ale hurá mezi lidi, do nejznámnější- ho turistického centra – Kvildy. A že to tam opravdu žije! Restaurace, obchody, muzeum a galerie, mraveniště turistů i cyklistů. Vypa- dá to, že kdo nenavštívil Kvildu, jako by snad ani na Šumavě nebyl. Až budete v tomto koutě naší republiky i vy, nezapomeňte zajít také k pramenu Vltavy, Černému, Čertovu a Prášilskému jezeru, vyšlapat schody rozhledny Poledník nebo omrknout, co se děje pod hradem Kašperk. Krásných míst je zde spousta, vytipovat vám je pomůže www.sumavanet.cz . A kdo ví, možná se na jednom z nich potkáme. Tak brzy na viděnou .

ohromí takovým tichem a klidem I. zóny národního parku, že se mi až tají dech. Nevím, co dřív, jestli fotit, nebo se kochat, to místo má neuvěřitelnou atmosféru. A k tomu se v budově bývalé hájovny nachází občerstvení, no co víc si přát? Od Březníku pokračuji po zelené, tzv. Staré březnické cestě. I ta má své kouzlo. Přes Cikánskou slať a pod Modravskou horou si to našlapuji lesem až zpět do Modravy. Mám v no- hou první kilometry, ve foťáku spoustu fotek a dušičku jako v bavlnce. Potvrzeno. Zamilova- la jsem se do Šumavy.

Jsem tady! Protahuji po cestě ztuhlé nohy, zhluboka se nadechuji a v duchu jásám. Mod- rava. Jádro národního parku, které se mi na pár dní stane domovem. A že lepší místo jsem si nemohla vybrat, mám jasno hned. Uprostřed přírody, s potokem, který barvou připomíná černé pivo (mimochodem, pivo se v Modravě opravdu vaří ), a s výhledem na stádo ovcí... útěk z města jako vyšitý.

2. den – Šumava ukazuje druhou tvář Jestli je něčím českoněmecká hranice opravdu

prošpikovaná, pak jsou to slatě. A ta Chalupská vypadá na fotkách fakt působivě. Zaparkuji auto kousek před Borovou Ladou a šinu si to po dřevěné lávce k rašelinovému jezírku, údajně největšímu v republice. Je brzo ráno, nepotkávám ani živáčka. Krajina okolo mlčí a pode mnou žbluňká černá voda. V hlavě se mi střídají scény z filmů Cesta do pravěku a Král Šumavy – těžko říct, který film vystihuje atmosféru tohoto místa více .

Abych ale nemarnila čas, jdu rovnou na věc. Popadnu batoh, foťák a vyrážím směr svůj první cíl. Po modré značce k bývalé hájovně a později stáji pohraniční roty – k samotě zvané Březník. K trase můžu říct jediné, wau! Cesta se nádherně klikatí podél Modravského potoka, nabízí neskutečné scenérie a v cíli

Bez čeho se na svých výpravách neobejdu? Bez zásoby vody. Můj tip:

PURITY Láhev na nápoje s vyluhováním, 0,7 l 399 ,-

46

tescoma magazín jaro 2019