Tescoma magazín 01 / 2019

Kolik z vás, čtenářek, pracuje v sektoru informačních technologií? A kolik z vás plánuje k tomuto oboru směrovat své dcery? Nebude to asi žádné závratné číslo. Přestože mají absolventi a absolventky „počítačových“ oborů okamžité a perspektivní uplatnění a poptávka po pozicích v IT je velmi neuspokojená, drží si dámy v České republice v porovnání s ostatními zeměmi od této sféry pořád citelný odstup. Proč tomu tak je? A proč je důležité to změnit? Na to jsme se zeptali Dity Přikrylové , zakladatelky neziskovky Czechitas , která se aktivně zasazuje o to, aby se české ženy přestaly IT bát. V království jedniček jedničky a nul jsme my samozřejmě

IT je budoucnost. I tvoje.

Co bylo podnětem k založení Czechitas? Před několika lety jsem po vzoru kódovacích skupin v zahraničí uspořádala s kamarády prázd- ninový kurz programování webových aplikací pro ženy. Tento kurz měl velmi dobrý ohlas, tak jsme se rozhodli tento projekt rozvíjet. S dalšími kamarádkami jsme začaly plánovat vzdělávací kurzy pro ženy, které si kladly za cíl motivovat a připravovat ženy pro práci v sektoru IT. Podle dat z Eurostatu z konce roku 2017 je na tom Česká republika společně se Slovenskem bídně, vlastně úplně nejhůř z celé Evropy. České ženy v IT zaujímají jen 11,2 procent. I přesto je to mnohem lepší číslo, než bylo zjištěno před 10 lety, tehdy to byla pouhá 4 procenta. Tedy číslo je pořád velmi smut- né, ale vyhlídky jsou radostnější. Rumunsko… tam jsou ženy v IT na něja- kých 30 %, to je opravdu alarmující. Třeba Velká Británie opravdu svědomitě bojuje proti nedostatku žen v IT, i tak jsou někde na 20 %. Německo a Francie je na tom obdobně. Bavíme se o počtu programátorek? Nejen. Ta procenta žen v IT zahrnují i další role, například projektový ma- nagement v IT, byznysové analýzy před implementací produktů... Žen programátorek u nás najdete asi tak okolo 0,4 %. Proč myslíte, že tomu tak je? Jsou to jen domněnky, ale zřejmě za to může i marketing, který stál historicky za slovem počítač. Když se v roce 1984 objevily první počítače doma, tak byly zařazeny spíše jako „hračka“ pro kluky, obvykle jste je našli v klučičích pokojících, kde sloužily hlavně k hrám. Tehdy se ještě nepočítalo s tím, že Kolik žen v Česku pracuje v současné době v IT? Jak je tomu u ostatních zemí? Na špičce jsou Bulharsko, Estonsko,

bude PC pracovní nástroj inovací pro různé obory. Přirozeně se pak přihlášky na technické školy dostávaly zejména ke klukům. Tato kultura je u nás hluboce zakořeněná. Mediální obraz muže „ajťáka“ se s námi vleče už třicet let… Jak je to možné? Chybí nám vzory. Když si vezmete, kdo ovlivňuje dítě, tak jsou to v první řadě rodiče. A pokud se oni sami nevěnují IT, pak mezi nimi převažuje názor, že to není prestižní povolání. Rodiče chtějí mít z dětí lékaře, právníky, v případě nadání na matematiku pak volí ekonomickou fakultu. Další, kdo může dítě směřovat k IT, jsou učitelé. Ale tady se bohužel setkáváme se stereotypy. Kdo má sedět vpředu a kdo vzadu na hodinách informa- tiky… V podstatě tak učitelé určují, že IT není pro každého. Na středních školách jsou maximálně dvě hodiny informatiky týdně, to je absolutně nedostačující. Volbu povolání ovlivňují také kama- rádi, pokud nemáte kolem sebe fanoušky IT, tak se k oboru obvykle blíž nedostanete. Snadno. Například příjmy „ajťáka“ převyšují příjmy lékaře, a to již ve velmi mladém věku, dokonce již během studií. Už v prváku či dru- háku mohou vysokoškoláci studující IT obory získat při škole zaměstnání s nástupním platem 30–40 tisíc, s praxí pak vydělávají lidé v oboru běžně kolem 100 tisíc měsíčně. A když se podívá- te do budoucna, tak právě ta „prestižní“ povolání, která rodiče u dětí preferují, budou zasažená automatizací, tedy prací robotů, úplně nejvíce. Pak opět přijdou na řadu lidé ovládající technolo- gie. To jsou lidé, kteří tvoří svět kolem nás. A to je přece největší prestiž. Jaká je poptávka po lidech znalých IT? Obrovská. Na začátku roku v Česku chybělo kolem 30 tisíc lidí, kteří se v IT hledají. Je to alarmující číslo, protože u nás ročně vyjde technické školy jen 16 tisíc lidí. V České republice se obsazuje 350 tisíc pozic a je jen 230 tisíc neza- městnaných. Říkáte, že přetrvává názor, že práce v IT není prestižní, vyvrátíte to?

32

tescoma magazín jaro 2019