Tescoma magazín 01 / 2019

chléb Váš denní „Mami, odkdy je chleba?“ S touto otázkou na mě nedávno vyrukovaly mé dcery. Myslela jsem, že se ptají na čerstvost pečiva. Nikoli. Chtěly vědět, odkdy se vlastně chléb v podobě, jakou dnes známe, peče. Nadechla jsem se k odpovědi a zjistila, že vlastně žádnou nemám. Nevěděla jsem. A protože informace by se neměly dětem upírat, začala jsem pátrat a studovat a z různých pramenů jsem pro ně poskládala pár zajímavostí. Ty jsem se rozhodla předložit i vám spolu s několika recepty, které jsme doma společně vyzkoušely. A náš nejmilejší? Ezechielův chléb opečený na másle.

Šárka Krejčířová šéfredaktorka TESCOMA Magazínu

Egyptský náhodný chléb Už z doby před šesti tisíci lety pocházejí zmínky o kvašeném chlebu, konkrétně z Egypta. Recept byl údajně dílem náhody. Tehdy se chléb běžně vyráběl z pšeničných zrn namletých mezi kameny na mouku a smísených s vodou a solí. Toto nekvašené těsto vykynulo na slunci díky působení bakte- rií, Egypťané z něj pak v peci upekli první nadýchaný chléb s hnědou kůrkou.

kam bylo možné přinést si těsto (pochopitelně označené vlastním razítkem) a nechat ho přes noc upéci. Tyto pece byly paradoxně vyrobeny z hornin sopečného původu… Právě výbuch Vesuvu pohřbil roku 79 n. l. Pompeje a další čtyři starořímská města pod vrstvou vulka- nického popela, který dokonale zakonzervoval budovy a spoustu předmětů, včetně právě „našeho“ chleba.

Tam ho podrobil průzkumu tým, jehož členem byl i italský šéfkuchař Giorgio Locatelli, který se snažil starověký recept na chléb rozluštit. Po mnoha pokusech zveřejnil recept, který najdete na protější straně. Římané by tehdy sice použili kvásek, soudobé mouky a lepek by si vyrobili hezky (a složitě) řemeslně. Sáhli by po tehdy běžné kamutové mouce (kamut je prapůvodní druh pšenice, jenž neprošel hybridizací ani genetickými úpravami), žitné a špaldové mouce. Ovšem ta- kový chléb v naší době vyjde na poměrně dost peněz, navíc postup s kýženým výsledkem zvládnou jen velmi zkušení pekaři. Proto Gi- orgio Locatelli recept uzpůsobil tak, abychom si ho mohli upéct doma z dostupných surovin a výsledek byl co nejpodobnější.

Chléb po objevení putoval do muzea v Nea- poli, odkud si ho vypůjčilo britské muzeum.

Chléb, který přežil zkázu Pompejí Archeologové, kteří

pátrají po historických artefaktech v římských Pompejích, učinili ku- riozní objev. Našli chléb. Chléb, který byl upečený v roce 79 n. l. a zachoval se i s razítkem, které hlásí: „Vlastnictví Celera, otroka Q. Grania Vera.“ Bochník měl kulatý tvar a na jeho povrchu bylo naznačeno dělení na osm částí.

náš tip Perfektní kulatý tvar během pečení pohlídá forma na chléb z prvotřídního žáruvzdorného silikonu.

Kynutý chléb si teh- dy dopřávali jen lidé

z bohatších vrstev, chudí jedli nekynutou placatou variantu podobnou dneš- ní pittě. Onen „luxusní“ kynutý pecen byl poměr- ně tvrdý a jedl se tehdy

téměř ke všemu – ráno s ovocem na snídani, k obědu a večer se namáčel do olivového oleje, podával se k různým omáčkám a dušeným pokrmům. V pompejských ruinách objevili ar- cheologové desítky pekáren a „obecních“ pecí,

DELLA CASA Forma kulatý chléb 249 ,-

23

www.tescoma.com/video/629550