Tescoma magazín 01/2016

si to pro děti,“ to se mi líbilo, ale ta věta už se dnes nepoužívá.

Ještě když jsem byla studentka, objevila jsem spojení sýru Gorgonzola a Sauternes. Pořád to miluju. Vložíte kousek sýra do úst, zapijete tím sladkým vínem, to já tedy lítám. Vaříte podle knih? Mám nějaké knížky s recepty, ale moc je nepoužívám. Vlastně vůbec neřeším různé váhy, nevím, kolik přesně je potřeba masa, vody, koření. Vezmu maso, pak tam dám co je potřeba, ochutnám, když je třeba něco přidat, dám tam ještě. Respektuji své chutě a s vařením si nikdy nedělám velké starosti. Neměřím, nevážím, někdy se to povede lépe, někdy ne. Snažím se taky dělat takové kouz- lo. A ono to vždycky nějak dopadne. Hlavní je v klidu vychutnávat a usmívat se na život.

Ovšem tenkrát ty fronty skoro na všechno, na to jste asi nebyla moc zvyklá? Koukala jsem na to, no nevěřila jsem. A ze začátku jsem taky neuměla šetřit. Třeba cit- ron. Vzala jsem ho, něco vymačkala a vyho- dila. Když jsem viděla, jak tu lidé čekají, aby dostali pomeranče, banány, tak už jsem ho napůl vymačkaný dala do ledničky. To bylo pro mne dost důležité poučení. Myslela jsem na moji babičku. Prožila válku a papala ráda i suchý chleba. Když už nebyl moc dobrý, protože ho nechtěla vyhodit, dělala z něho dezert. Byl úžasný a moc ráda na to vzpomí- nám. Jenomže dneska vám ten chleba zplesniví rychleji, než stihne zestárnout. I to je rozdíl. Francouzi jedou na trh kou- pit přesně to, co potřebují. Vyberou si a je to zábava. Trh je divadlo: zkuste to a ještě tohle. Tam se děje tolik věcí a člověk cítí tu radost a lásku z toho, co ti lidé dělají. A koupí dobrý chleba, dobré máslo. Jenomže to je další problém dnešní doby. Lidé nakupují stále víc v řetězcích, kde i kasy už jsou často automatické, chybí lidský kontakt. Důležité je ale podporovat malé prodejce. Třeba sáh- nete hlouběji do peněženky, ale pak koupíte méně a víte, odkud to jídlo je. Podporujete kvalitu, ne kvantitu. Líbí se mi, že i trhů je tady pořád víc. Co vy a fastfood? Další fenomén doby... Máte svatou pravdu, ale zase jde o to, v čem jste vychovaní. Je to věc rovnováhy a priorit. Taky si občas najednou uvědomím, že je odpoledne, nic jsem nejedla, tak si koupím něco rychlého. Nebo jedeme z kon- certu a já už se směju, když slyším muzikanty křičet: „Pumpa!“ Jakmile jsem tam, dostanu chuť na to nezdravé jídlo, ale pak mi je větši- nou blbě... Váš syn dneska vaří, jídlo si vychutnává. Od začátku je třeba učit děti vnímat jednotlivé chutě, barvy. Když jsem dělala synovi špenát, mrkev, brambory, vždycky to bylo každé zvlášť. Ne kaše, jedna hromada, ale muselo být jasné, co jí. Aby si to zapsal do hlavy, ochutnával. Tak vzniká celá kultu- ra, jak jídlo vnímat. Jak kombinovat chutě.

Pozornost od značky Tescoma Chantal potěší: „Pomocníků není nikdy dost. Nejvíc si potrpím na dobré nože.“

Máte nějakou oblíbenou kombinaci?

87 Tescoma magazín |