Tescoma magazín 01/2016

AKTUÁLNÍ TÉMA

Utěrka, chňapka, zástěra…Velká textilní trojka, bez které by se nám v kuchyni těžce žilo. Šik i v zástěře

text: Lucie Spoustová | foto: archiv

P okud vás napadá, že v době jednorázových je textil v kuchyni přežitkem, zabrzděte. Vzpomeňte si na všechny televizní pořady s našimi i zahraničními kuchařskými hvězdami – bez poctivé látkové utěrky se tam neobejde ani jeden. A nejde samozřejmě jen o utěrky. Své neoddiskutovatelné místo mají v kuchyni také zástěry a chňapky. Je jasné, že na kvalitu a výdrž všech těchto pomůcek jsou kladeny mnohem vyšší nároky než na běžné bytové textilie. Kuchyň je totiž riziková zóna, kde je ohrožuje nejen mokro, mastnota či vysoké teploty, ale zejména skvrny od ovoce, zeleniny, nápojů, pochutin… zkrátka od všeho možného, co nám při přípravě pokrmů projde rukama. Proto je jasné, že utěrky či zástěry musí být vyrobené z materiálů, které snesou při praní vyšší teplotu a neublíží jim ani chemie v podobě razantnějšího přípravku na odstraňování skvrn. Původně se utěrky, ubrousky, prostírání nebo ubrusy šily ze lnu, tedy tkaniny, která snáší i vyvářku. Dnes ovšem patří len mezi dražší materiály a nahrazuje se cenově dostupnější bavlnou. Tu sice obvykle není radno prát na vyšší teploty než je 60 °C, ale moderní prací prostředky, které si poradí s každou skvrnou, snáší velmi dobře. Bavlna je také velice savá, dobře se barví, a je schopná barvu držet. To je vítaná zpráva zejména pro designéry, kteří tak mohou popustit uzdu fantazii a vnést do kuchyně trochu barev. Z bavlny se šijí také chňapky. Pochopitelně jsou doplněny o vrstvu, působící jako izolant proti teplu. Při jejich výběru ale sledujte také jejich délku (prodloužená rukavice lépe chrání při manipulaci s horkým nádobím), výhodou jsou i různé protiskluzové nášivky a poutko nebo magnet pro zavěšení. papírových utěrek a sofistikovaných myček, ze kterých vyndáváme nádobí už dokonale osušené,

34 | Tescoma magazín